Dlouho už se mi nepodařilo takhle hezky si užít čas sama se sebou, soustředit se na nejbezprostřednější okolí, vnímat jednoduché zvuky, vůně a další vjemy. Nevěděla jsem, co od procházky očekávat, těšila jsem se a zároveň se trochu bála, jestli se při tom nebudu nudit nebo cítit hloupě nebo trapně.

Byla to taková krásná, aktivní meditace. Pohlazení po duši, oku, uchu, nose, rukách (škoda, že bylo chladno, jinak bych si sundala boty a připsala i "nohách" :-)) Myslím, že od teď už vždycky budu myslet na to, že v lese stromy léčí, že se v něm mám na chvíli zastavit a otevřít své srdce. Děkuji moc!

Martina Seidlerová 

Lesní terapie mě přiměla zastavit se, nechat věci plynout a vrátit se zpět k jakési přirozené lidské hravosti, která mi velmi připomínala to, jak si hrají venku mé dcery. Odpočinul jsem si. Průvodkyně Silvie nám dala postupně různé náměty, na jaké detaily se v lese zaměřit. A ono to funguje :-) 

Samotného by mě nenapadlo pozorovat různé detaily při pouhé procházce v lese a pokud už ano, myslím, že bych tím nestrávil tolik času. Některých věcí si ale člověk všimne právě až po nějaké době. Uvědomil jsem si, že i v hektické době, ve které žijeme, je potřeba si dopřát takových volných chvil a lesní terapie je jednou z možností, jak se dobrovolně vymanit z toho každodenního kolotoče. Více takových zážitků.

Pavel Gajgdoš